JUDr. Pavel Smutný na konferenci odvahou k úspěchu

17. května se ve Vlasteneckém sále historického Karolina konalo slavnostní udělení Ceny Arnošta Lustiga a po něm následovala panelová diskuze na téma „Odvahou k úspěchu aneb Konec českého komplexu?“. Celou akci, na níž se sešlo několik známých tváří veřejného dění, moderoval JUDr. Pavel Smutný.

Cena Arnošta Lustiga je každoročně v květnu udělována lidem, kteří naplňují „odvahu a statečnost, lidskost a spravedlnost“. Letos se předávání konalo už po šesté a oceněna byla Dana Němcová, disidentka, signatářka a mluvčí Charty 77, bývalá poslankyně Federálního shromáždění. Nositele ocenění vybírá Výbor Ceny Arnošta Lustiga, který se skládá ze čtrnácti členů, z nichž někteří byli přítomni i na následné konferenci. Moderoval ji JUDr. Pavel Smutný. Ten je totiž prezidentem Česko-izraelské smíšené obchodní komory, jež cenu v roce 2012 zřídila.

Na zřízení Ceny Arnošta Lustiga má významný podíl JUDr. Pavel Smutný

Advokát Pavel Smutný pracuje ve vlastní advokátní kanceláři Císař, Češka, Smutný a velkou část zbývajícího času věnuje rozvoji české kultury. Angažuje se ve správní radě Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl či v Radě Národního divadla. V roce 2009 se svými spolužáky založil nadační fond Bohemian Heritage Fund, pomocí nějž se snaží podporovat kulturní aktivity. Věří, že ČR se může v kultuře dostat na úroveň evropských velmocí a dělá pro to maximum. Obdržel za to dokonce Cenu ministerstva kultury za přínos k rozvoji české kultury.

Měli bychom být hrdí na svou minulost

Své názory na to, zda se Češi podceňují, jestli snesou srovnání se svými sousedy a na podobné otázky vyjádřilo na konferenci několik hostů. Například generální ředitelka Czech News Center, Libuše Šmuclerová, vyprávěla o „čecháčkovství“ a o tom, jak nás tento postoj baví. Publicista Jefim Fištejn zhodnotil, že je česká společnost celkově úspěšná. Historička Lenka Rovná z Univerzity Karlovy v Praze mluvila o T. G. Masarykovi či Josefu Pekařovi a za pravdu jí dal i JUDr. Pavel Smutný. Diskuzi uzavřel s tím, že bychom měli být hrdí na svou minulost a měli bychom jít dál.