Opravdu patříme my Češi k nejchudším národům Evropy?

česká koruna

Otázka lehká, odpověď nikoliv. Vždy totiž záleží na úhlu pohledu. Tím nejčastěji používaným je kupní síla. Tedy to moc slavné není. Na druhou stranu, když se podíváme na domácnosti, patříme k těm nejbohatším v Evropě. Nevěříte?

Začněme kupní sílou

Kupní síla je zajímavou veličinou, která, dalo by se říct, porovnává reálnou úroveň života v jednotlivých zemích. Zabývá se totiž tím, kolik si toho mohou koupit lidé v jednotlivých zemích světa. Kupní sílu tedy určuje jednak příjem obyvatelstva a jednak cenová hladina, která je v dané ekonomice (státě). Samozřejmě po přepočtu na jednu společnou měnu, ve které se kupní síla zkoumá. V Evropě nám k tomu samozřejmě stačí Euro.

Aby se nemuselo operovat s konkrétními částkami, uvádí se kupní díla nejčastěji v procentech. Jak? Tak, že průměr kupní síly všech zkoumaných zemí se označí jako základ, tedy 100 %. A pak už se stanovují procenta pro jednotlivé země, která jejich kupní sílu vyjadřují.

Kupní síla Čechů není nijak vysoká

Jednoduše řečeno u nás máme západní ceny a východní platy. A tento fakt rozhodně nemůže zajistit vysokou kupní sílu, alespoň ne ve srovnání s těmi zeměmi, kde jsou ceny zboží stejné, ale platy třeba trojnásobné. Uklidněním nám může být snad jen to, že v takových zemích jsou nesrovnatelně dražší služby a bydlení.

I proto, že naše kupní síla, tedy výplaty v porovnání s cenami, je docela nízká, jsme národem, kde se mnohem častěji vyskytují například nebankovní půjčky bez doložení příjmů. Jde o půjčky v malém objemu a slouží k dorovnání rozdílu mezi aktuálními náklady a stavu konta. Stejně se u nás využívá i půjčka před výplatou, která je také častější v České republice než třeba v sousedním Rakousku.

Pojďme na konkrétní čísla

Evropská unie, jejímiž členy je většina evropských zemí, samozřejmě sleduje a statisticky zkoumá kde co. Kupní sílu nevyjímaje. A o výsledky svého pozorování a svých propočtů se ochotně dělí s veřejností, protože vše vyvěšuje na veřejně přístupné webové stránky. Stačí do vyhledávače zadat heslo: Eurostat. To je totiž oficiální název statistického úřadu Evropské unie.

Tady najdeme například informaci, že kupní síla průměrného Čecha byla v roce 2017 okolo 8400 EUR, tady asi 218 tisíc korun. Za rok, samozřejmě. Dobrou zprávou je, že jde o osmiprocentní růst oproti roku loňskému. A loni byl nárůst dokonce desetiprocentní. Takže teď jsme v období, kdy se naše kupní síla zlepšuje a můžeme si dovolit si toho koupit víc.

A jak je tomu v případě, kdy se porovnáme s ostatními?

Tady už to tak veselé není. Železná opona v případě ekonomického zkoumání světa zůstává tam, kde byla. Východní a západní blok zůstávají nastaveny tak, jak byly před třiceti lety. Konkrétní čísla pak říkají, že pokud průměrnou kupní sílu Evropské unie postavíme jako základnu, tedy 100 %, tak my jsme s českou kupní silou na 88 procentech. Nic moc, že?

Nejsilnější ekonomikou je z tohoto pohledu Lucemborsko, se svými 267 %. Ano, i tohle je možné. Naši západní sousedé, tedy Německo a Rakousko, dosahují na 123 a 126 %.

Ale jsou v Evropě i země, které jsou na tom hůř?

Ano, jsou. A samozřejmě jde převážně o země z tzv. východního bloku. A nejen o ty. I starší členové EU, v podobě Řecka nebo Portugalska jsou na tom o poznání hůře než my. Podívejte se:

  • Estonsko 74 %,
  • Maďarsko 67 %,
  • Polsko 69 %,
  • Řecko 67 %,
  • Slovensko 77 %,
  • Portugalsko 80 %,
  • Slovinsko 83 %,
  • Bulharsko 48 %,
  • Rumunsko 59 %.

Takže na nejchudší národ Evropy se rozhodně považovat nemůžeme… Ale k těm bohatším také nepatříme. Vždyť nedosáhneme ani na průměr, tedy 100 %.

Čím to je, že stále patříme k těm slabším?

Rozhodně se nedá říct, že by západní národy byly pracovitější. V tomto hovoří všechny průzkumy jasně: pracujeme stejně, mnohdy i více než oni. Jen si to prostě neumíme zařídit tak, abychom z naší práce měli vyšší přidanou hodnotu a vyšší příjmy.

Jsme montovnou založenou na základních dělnických výkonech. A procesy s vyšší přidanou hodnotou necháváme slíznout západním zemím. Mnohdy jde i o procesy na jednom výrobku. U nás se jen montuje. Vývoj a závěrečné dodělávky – tedy to, na čem se nejvíce vydělá, se odvážejí pryč. High-tech ekonomika se u nás prostě nekoná. A dokud to nepochopíme, nepohneme se z místa.

Ale důvod k úsměvu máme: naše domácnosti jsou bohatší než německé!

Ne, nezbláznili jsme se my, ani pracovníci Evropské centrální banky, kteří výzkum dělali. Německé domácnosti totiž většinou bydlí v bytech, které jim nepatří. A proto se Němci v hodnotě majetku domácností dostali podle průzkumu Evropské centrální banky až na poslední místo v celé eurozóně. Dokonce i za domácnosti slovenské.

Ve srovnání s majetkem českých domácností jsou na tom ty německé o pětinu hůře. O kvalitě života to sice nijak nevypovídá, ale jako kuriozita tento výzkum posloužil. Němci prostě neinvestují do bydlení. Ale do žití. Otázkou je, zda se jim to časem nevymstí…